Tomisté užívají při vysvětlování svobody lidské vůle zvláštní, odjinud neznámý modální pojem, jejž nazývají "infallibiltas", česky říkejme "neodchylnost". Z jejich výkladů je patrno, že se jedná o nějaký typ modality de re vyjadřující způsob, jímž je spojen svobodný volní úkon (=akt ) s vůlí, jež je jeho subjektem. Slovem "neodchylně" míní tomisté nepochybně něco jiného než slovem "nutně". Vztah neodchylnosti ke kontingenci je jiný, zdá se, že tomisté chápou neodchylnost jako zvláštní případ kontingence. Podle toho tedy cokoli je neodchylné, je i kontingentní, nikoli však naopak.

V tomto příspěvku chci přesněji objasnit, co znamená v kontextu tomistické filosofie modalita "neodchylně", tj. zamýšlím podat definici neodchylnosti. Nebudu se zde však již dále zabývat otázkou, jak tomisté užívají tohoto pojmu při vysvětlování svobody lidské vůle. Poznamenám pouze, že jejich vysvětlení objasňuje nejen případy, kdy lidská vůle uskutečňuje nějaký akt (tzv.volici), nýbrž i případy, kdy vůle nějaký svůj akt svobodně potlačí ( a uskutečňuje tedy tzv. nolici ). Každá nolice je totiž provázena určutou volicí: Tak např.kdo nechce vzít úplatek, chce zůstat bezúhonný ap.

Definice 1:
Vůle V uskutečňuje volici a v okamžiku t ve světě wp neodchylně právě tehdy, když:
1) Svět wp je aktuální,
2) vůle V uskutečňuje v t / wp volici a,
3) existuje alespoň jeden možný svět w takový, že w=wp do okamžiku t,
4) vůle V uskuteční v t / w volici b inkompatibilní s volicí a.

Definice 2:
Aktuální svět je soubor faktů, která Bůh na základě svobodných dekretů své vůle poznává neomylně ( =infallibiliter) jako platná.

Corollaria:

1) Úkony lidské vůle jsou svobodné právě tehdy, když je vůle uskutečňuje neodchylně.

2) Tomistická nauka o svobodě lidské vůle zaujímá střední pozici mezi dvěma extrémy, mezi kalvínských necesitarismem na straně jedné a pelagiánkým a sociniánským indeterminismem na straně druhé.
Pro kalvinisty by byla definice l přijatelná, kdyby z ní byl vypuštěn bod 3 a 4.
Pro sociniány, pelagiány (a jim na filosofické úrovni blízké molinisty) by tato definice byla přijatelná, kdyby z ní byl vypuštěn bod 1.

3) Příspěvek kol.Dvořáka je zajímavý svou originální metodou, domnívám se však, že není platnou kritikou tomistické nauky. Dvořákovi se totiž podle mého mínění nezdařilo vystihnout správně význam, který tomisté spojují s termínem "infallibilitas", čili "neodchylnost" (srov.jeho tezi AP9).

4) Bližší objasnění způsobu, jímž volice závisí na dekretech boží vůle vyžaduje zavedení pojmu konkurzu a fyzické premoce. To zde, jak jsem již řekl v úvodu, pomíjím.